Léčba alergie

Vyšetřovací postup u alergie

Abychom onemocnění u dítěte mohli správně označit jako alergii, je nutné důkladné vyšetření. Vždy by mělo být provedeno nejprve důkladné vyšetření dětským ošetřujícím lékařem, který o dítě pečuje.

Ten dítě pošle na všechna potřebná vyšetření a laboratorní testy, aby vyloučil ostatní nemoci nealergického původu.

V případě, že jsou všechny nemoci nealergického původu vyloučeny, následuje samotné vyšetření na alergologii.

Alergologické vyšetření se skládá z několika částí, přičemž všechny jsou stejně důležité a je potřeba podstoupit vyšetření opravdu kompletní.

Alergologické vyšetření

Anamnéza – jde o jakýsi pohovor lékaře s rodiči o všech důležitých okolnostech, souvisejících s onemocněním. Tato anamnéza je u alergií zvlášť důležitá, protože dědičnost hraje u alergických onemocnění velký význam. Anamnézu musí provádět vždy lékař!

Testace - ta je pro alergologickou praxi typická a provádí se už více než 100 let. Zejména kožní testy jsou jednoduchá a finančně nenáročná metoda. A především je to metoda velmi přesná.

Rozeznáváme testy kožní a slizniční.

V obou případech jde v podstatě o testování laboratorně připraveným alergenem, po jehož aplikaci proběhne v kůži nebo sliznici alergická reakce mezi alergenem a protilátkami.

Kožní testy

Testovací látky se vpravují do kůže více způsoby, ale podstatou každého z nich je vpich do kůže. Alergická reakce by se měla projevit do několika minut.

Jde o trošku bolestivější vyšetření, a proto bychom na to pacienta měli připravit, zejména pokud jde o malé dítě.

Slizniční testy

Zkoumaný alergen se vpravuje přímo na sliznice, například vkapáváním do nosu nebo očí a sledují se příznaky rýmy nebo zánětu spojivek. Tento způsob se nepoužívá u dětí.

Další možností jsou tzv. inhalační testy, jde o vdechování alergenu, čímž dráždíme sliznice dýchacího ústrojí. Tento typ testu lze použít pouze u starších dětí, nebo u dospělých. Toto vyšetření je příliš pracné a vyžaduje většinou hospitalizaci v nemocnici.

Laboratorní pomocná vyšetření – základní vyšetření, které provádí ošetřující lékař, sloužící k vyloučení nemocí nealergického typu. Tato základní vyšetření musí být doplněna o vyšetření imunologické.

Léčba alergie

Léčbu lze rozdělit do tří skupin.

1. Léčba příčiny nemoci

ta je tvořena dvěma léčebnými postupy. Oba postupy lze kombinovat, ale jen výjimečně lze dosáhnout úplného ústupu potíží. To je možné pouze tehdy, podaří-li se nám úplně odstranit alergen.

a) Odstraněním alergenů z okolí, nebo z potravy nemocného dítěte. Nebo úplnou izolací nemocného ze závadného prostředí.

b) Snížením stupně alergizace, podáváním léků.

2. Léčba projevů nemoci

Podáváním léků v jednotlivých kombinacích lze zamezit nepříznivým následkům alergických zánětů ve tkáních. Některé léky také brání uvolňování mediátorů a tím mají částečně preventivní účinek.

3. Podpůrná léčba

Je nedílnou součástí léčby a řadíme sem v podstatě všechny nemedikamentózní postupy a zásahy. Např. lázně, rehabilitace, akupunktura nebo pobyty u moře.